Generál Opata navštívil vojáky v Pobaltí, kde v rámci alianční předsunuté přítomnosti působí už pět měsíců

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Aleš Opata navštívil tento týden ve středu a ve čtvrtek vojáky minometné čety 71. mechanizovaného praporu z Hranic v Pobaltí, kde jsou součástí jednotky v rámci alianční předsunuté přítomnosti (enhance Forward Presence, eFP).

„Tato jednotka jako první v rámci eFP prošla certifikací a dosáhla hodnocení „combat ready“. Naším výcvikem a výcvikovými metodami potvrzujeme, že jsme plně kompatibilní s koaličními jednotkami. V neposlední řadě v rámci aliance jsme schopni být dlouhodobě nasazeni mimo domov a díky zmíněné kompatibilitě jsme schopni podílet se a využívat logistické podpory host nation support,“ vyzdvihl úsilí české jednotky armádní generál Opata.

„Jsme zde již pět měsíců. Místní obyvatelstvo nás vnímá pozitivně. Vědí, proč jsme tady a jaký je náš úkol. Spolupráce s ostatními mezinárodními jednotkami je na vysoké úrovni. Je to cenná oboustranná výměna zkušeností. Pro nás je tato mise testem našich schopností a techniky,“ popsal hostům kapitán Michal Bogdan, velitel minometné čety 71. mechanizovaného praporu z Hranic, činnost jednotky, která působí v Lotyšsku. Dvoudenní cesta začala na lotyšské vojenské základně Adaži, kde působí pod kanadským velením eFP osm aliančních států včetně Čechů. Minometná četa 71. mechanizovaného praporu z Hranic je zde v počtu 55 vojáků a 20 kusů techniky.

„Na základně slouží 1400 vojáků včetně jejich národních podpůrných prvků. Výcvikovou činnost plní necelá tisícovka z nich. Naším hlavním úkolem je svou přítomností a společným výcvikem demonstrovat odhodlání bránit svrchovanost a územní celistvost členských států NATO. V případě zhoršení bezpečnostní situace bude pak naše jednotka plnit úkoly v rámci kanadského bojového uskupení (CAN eFP Battle Group) a svou palebnou podporou přispívat k potlačení intervence protivníka,“ představil hlavní úkol jednotky kapitán Bogdan.

Jeden z hlavních a zároveň prvních operačních úkolů byl kombinovaný strategický přesun jednotky. Vagónování a přesun po železnici trval tři dny. „V případně potřeby jsme schopni dostat se do místa našeho nasazení z České republiky během jednoho dne,“ uvedl kapitán Bogdan s tím, že při tomto postupu se nevyhnou omezení civilní dopravy.

Dalším úkolem jednotky je secvičení se se spojeneckými jednotkami. Od 20. srpna do 2. září se obě české jednotky zúčastnily největšího lotyšského cvičení Namejs 2018, které bylo zároveň certifikačním cvičením minometné čety. Cvičení bylo výjimečně nejen účastí 10 000 vojáků, ale také plošným rozsahem. Cvičilo se v podstatě po celém území Lotyšska a to jak ve vojenských tak civilních prostorech.

„Lotyšští kolegové s námi spolupracují a cvičí s nadšením. Pro nás je výcvik novou výzvou. Většina území je písčitá, a proto musíme zpevňovat podloží minometů a věnovat větší pozornost údržbě techniky. Hlavně kvůli písku a extrémním teplotám,“ vysvětlil kapitán Bogdan.

„Služba našich vojáků v zahraničí je nedocenitelná. Výbor pro obranu jejich působení v misích dlouhodobě podporuje jako součást plnění našich spojeneckých závazků a zároveň jako příkladnou reprezentaci naší země. Tyto cíle nepochybně naplňují i obě jednotky AČR působící v Pobaltí. Přesvědčili jsme se znovu o tom, že vojáci AČR patří v aliančním společenství mezi ty nejlepší. To potvrzují i slova díků a chvály ze strany členů partnerských parlamentních výborů jak v Litvě, tak v Lotyšsku, s nimiž jsme se zde setkali. Jsem na to hrdá,“ poděkovala na závěr cesty vojákům předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová.

Slova díků vyslovil i náčelník Generálního štábu litevské armády generálporučík Jonas Vytautas Žukas, který se na závěr cesty setkal s armádní generálem Opatou. Předvánoční návštěva jednotek byla spojena i s předáním vánočních dárků vojákům.

• Alianční předsunutá přítomnost eFP je jedním z hlavních výstupů Varšavského summitu NATO v roce 2016. Spočívá ve vytvoření čtyř bojových uskupení v síle posíleného praporu umístěných v Polsku pod vedením USA, v Litvě pod vedením Německa, v Lotyšsku pod vedením Kanady a v Estonsku pod vedením Veké Británie.