Sedm měsíců žil tisíce kilometrů daleko od svojí rodiny

008.jpg
  • 9.5.2016
  • Libor Jurča

Reportáž redaktorky Českého rozhlasu Olomouc Lenky Kratochvílové    

     Jako logista pracoval převážně na základně Bagrám v Afghanistánu. Ve svém volném čase pak fotil - a k focení strhl i své kolegy . Nejvydařenější snímky teď představuje ve dvoraně hranického zámku.

     Impozantní pohled byl na celkem 165 vojáků z mechanizované brigády z Hranic na Přerovsku, když se seřadili na centrální Masarykovo náměstí v Hranicích na Přerovsku. Oficiálně tak ukončili svoji zahraniční misi v Afghanistánu, kde půl roku působili na základně v Bagrámu. Medaili za tuto misi obdržel také Jiří Válek. Právě výstavu jeho fotografií a fotografií jeho kolegů v těchto dnech představuje dvorana zámku v Hranicích. Přiblíží vám nejen atmosféru základny ale i snímky ulic zdejších měst nebo ze setkání s místními lidmi.

     Hrdost a dojetí jde číst v očích Barbory Válkové, když jejímu muži připínají na uniformu ocenění. Zahraniční mise se zúčastnil vůbec poprvé. Půlroční odloučení pro ni bylo o to těžší, že doma zůstala jen spolu s ročním synem: „Teď už zažívám nostalgii, teď už mi to přijde dlouho, co tam byl, a přitom je to skoro včera, co se vrátil. Samozřejmě je to pocit štěstí, že toho blízkého člověka máte v pořádku doma.“

     Poručík Válek pracoval jako styčný důstojník české roty s americkým velením. V každé volné chvíli si ale bral do rukou fotoaparát. Nejvydařenější snímky spolu se svými kolegy vybral a teď po návratu domů je vystavili ve dvoraně zámku v Hranicích. Prohlédnout si je tu přišla i jeho žena Barbora se synem Tobiášem.

      „Třeba tady tahle fotka, to je náš kaplan nadporučík Petříček, tahle fotka mi zrovna připomíná začátek mise, připomíná mi to jak velké duchovno ze začátku, aniž bychom si to připouštěli kdokoliv, nás sjednocovalo.“

     Byla to dobrá pracovní zkušenost. Přiznává Jiří Válek. Přesto se teď těší, že společně s rodinou už budou žít naplno: „Prožívám velkou úlevu, protože jsem se vrátil zpátky. Pro mě to byla obrovská šance. Jsem za to hrozně vděčný, že jsem se tam mohl podívat, protože pro kariéru vojáka je to, jako pro sportovce olympiáda.“

     „Konečně zase budeme fungovat po půl roce jako rodina. Takže se vrátíme do běžného rodinného života a budeme si užívat syna,“ dodává Barbora Válková.

Autor: Lenka Kratochvílová

Převzato: http://www.rozhlas.cz/olomouc/zpravy/_zprava/sedm-mesicu-zil-tisice-kilometru-daleko-od-svoji-rodiny--1611041

Fotogalerie