Starý vojenský vtip o stejných tvářích znova ožil

Jednou z ne příliš oblíbených a také trochu opomíjených oblastí vojenského výcviku je chemická příprava. Dlouhodobé nošení ochranných masek, překonávání zamořeného prostoru, střelby v maskách, oblékání protichemických pláštěnek na čas a řada dalších „zpestření“ výcviku nedodává vojákům moc příjemných zážitků, nicméně je stále nezbytné.

Proto když se v plánu výcviku hranického 71. mechanizovaného praporu objevila zkouška ochranných masek na těsnost, moc nadšení to mezi vojáky nevyvolalo a extrémně teplé počasí dnešních dnů rovněž této činnosti nebylo příliš nakloněno. „Rozhodnutí o uskutečnění tohoto zaměstnání bylo jednoduché, spojily se dva faktory,“ vysvětluje poručice Anna Švarcová, která má ve svém referátu také chemickou přípravu. „Uhlíkové filtry ochranných masek mají při správném skladování takřka neomezenou životnost, přesto ve skladech pravidelně probíhá jejich výměna. Přiblížil se termín další obměny, a proto jsme se rozhodli tyto filtry využít při zkoušce masek na těsnost.“

Na bezpečnost je při této činnosti dbáno především. Na prvním pracovišti nejprve vojáci procvičují nasazování a snímání ochranné masky a chemičtí instruktoři potom prověřují její správné nasazení a dokonalé utěsnění. Následuje přesun ke zkušební komoře, kde osm vsunutých hlaviček v maskách očekává věci příští. Chemik odpaluje CS tělísko s dráždivou otravnou látkou (pro odborníky 2-chlórbenzalmalondinitril). Bílý dým se v malém uzavřeném prostoru rychle rozptýlí, takže hlavičky se mezi sebou téměř nevidí. Po několika nádeších však poznávají, že se nic neděje, filtry fungují dokonale a tak nezbývá, než vydržet stanovených 5 minut. Poté je vojákům veleno vysunout hlavy z komory, několika rychlými cviky musí zrychlit svůj tep a opět se vrátit za plynem. Za dalších několik minut je hotovo, vojáci odchází k dekontaminaci. „Řada našich vojáků se s touto činností setkala poprvé, takže jsem samozřejmě zaznamenal i obavy a nejistotu,“ svěřuje se rotmistr Michal Drozd, který měl ´službu´ u přenosné zkušební komory a ´pouštěl vojákům plyn´. „V těch případech však zafungoval kolektiv a voják do toho prostě šel s ostatními. V podstatě jde jen o překonání psychické bariéry, nemůže se stát nic vážného.“

„Jedná se o slzotvorný plyn, který při zasažení dráždí oční sliznici a horní cesty dýchací. Obtíže ale rychle odezní a nezanechají žádné následky,“ dodává poručice Švarcová. „Používají jej například policejní jednotky, nebo je součástí prostředků osobní ochrany. Pomáhá výplach čistou vodou. Zkouškou však prošla většina příslušníků praporu a nedošlo k jedinému případu, kdy by byl voják zasažen.“