- 26.5.2021
Prověřit možnosti využití moderního armádního vybavení při vedení bojové činnosti jsme se rozhodli u našeho 71. mechanizovaného praporu. Prakticky jsme zkoušeli navádění minometné palby pomocí dat, získaných bezpilotním průzkumným prostředkem (UAS – Unmanned Aerial System).
Úkolem minometné baterie je palebná podpora prvosledových jednotek, zpravidla na vzdálenost 3 – 4 kilometry. Aby úspěšně zničila daný cíl je nezbytné splnění mnoha podmínek, jednou z rozhodujících je však přesné určení pozice cíle. Minometná baterie vede především nepřímou střelbu, což znamená, že na cíl nevidí a střílí podle údajů, které dostává. K tomu mají manévrové jednotky přiděleny dělostřelecké návodčí (FO - forward observer), tedy vojáky, vyškolené k navádění palby a pozorování cíle. Velitel mechanizované roty určí cíl, který potřebuje zničit, návodčí vyhodnotí situaci a určí koordináty cíle. Ty potom prostřednictvím vysílačky předává dělostřelcům. Dále pozoruje jejich palbu a provádí případnou korekci zamíření.
„Díky zařazení našeho praporu do sil rychlé reakce (NRF – NATO Response Forces) jsme v rámci úkolového uskupení navázali úzkou spolupráci s dalšími jednotkami Armády ČR a rozhodli se ji využít,“ vysvětluje velitel praporu podplukovník Libor Tesař. „Činnost návodčího je nejen extrémně nebezpečná, ale v řadě taktických situací není schopen reálně se dostat na takovou pozici, aby efektivně naváděl minometnou palbu. Prostějovští průzkumníci, kteří jsou také v sestavě NRF, však mají letecký průzkumný prostředek Raven, který se významně osvědčil v Afghánistánu. Tak vznikl nápad vyzkoušet, zda data z něj půjde využít pro výpočet přesných souřadnic pro střelbu a navedení palebné podpory na cíl.“
Díky vstřícnosti velení 553. praporu bezpilotních systémů a 13. dělostřeleckého pluku se ve Vojenském výcvikovém prostoru Březina sešly všechny nezbytné součásti, aby tuto zkoušku podstoupily. „Obávali jsme se, zda údaje z prostředku, který se trvale pohybuje, budou dostatečně přesné a použitelné pro výpočet prvků střelby. Kruhová odchylka od cíle by totiž neměla být větší než 50 metrů, aby palba byla účinná. Uskutečnili jsme proto množství pokusů, kdy jsme potřebné údaje nejdříve získali „klasickým“ způsobem, tedy přímým pozorováním a následně prostřednictvím UAS. Výsledky však byly nad očekávání dobré a proto jsme mohli přistoupit i k další fázi – opravám zamíření. Pomocí průzkumného letadélka jsme pozorovali dopady střel, které byly záměrně imitovány mimo cíl a baterijní počtáři následně přepočítávali prvky střelby. Také při této činnosti jsme dosáhli rovnocenných výsledků,“ přibližuje celou činnost velitel minometné baterie kapitán Michal Bogdan.
„Jedná se samozřejmě pouze o první krok, ovšem velmi pozitivní, který nás dále posouvá k využití moderních technologií, které nejen šetří lidské životy, ale také mohou být výrazně efektivnější,“ hodnotí výsledky pokusu zástupce velitele praporu major Martin Krč. „Protože dnešek prokázal, že zvolená metodika navádění dělostřelecké palby prostřednictvím bezpilotních prostředků je proveditelná, musíme v tom dále pokračovat. Dalším logickým krokem tedy je prověření tohoto způsobu navádění při ostrých střelbách z minometů. Zaměříme se také na porovnání rychlosti získání potřebných dat oběma způsoby. Pokud se tento koncept prokáže jako funkční, dostane se do rukou vševojskových velitelů další nástroj, kterým mohou rychle a efektivně řešit neustále se měnící taktickou situaci na bojišti,“ dodává major Krč.
Bezpilotní prostředek vzdušného průzkumu RAVEN RQ-11 B je poháněn elektromotorem a má zabudovanou GPS navigaci. Jeho citlivé optické přístroje přenášejí ve dne i v noci obraz v reálném čase. Startuje vyhozením z ruky, je schopen doletět až 10 kilometrů a baterie vydrží až 80 minut letu. K rukám velitelů se tak dostávají důležité informace a ulehčují jim tak rozhodovací proces v mnohdy jinak nepřehledné situaci.
Fotogalerie
