Nově zřízený československý stát potřeboval školit a vychovávat demokratický velitelský sbor, který bude oddán republice a demokratickým ideám. Jako nejvhodnější se jevily budovy bývalých rakouských škol v Hranicích. Už rakousko - uherské c.k. ministerstvo války volilo Hranice, město v nížině Moravské brány jako sídlo vhodné pro část svých vojenských škol.
1853 - se začal stavět západní trakt. To je budova nejblíže Drahotuším. Stavěl se pro Cavallerie-Schul-Escadron.
1855 - se stavěl trakt východní pro c.k. Militar Ober-Erziehunghaus.
1856 - zahájily obě školy činnost.
1859 - byl založen park v pozadí budov. Celému komplexu se pak říkalo vojenské ústavy. Důležitost těchto ústavů za Rakousko - Uherska potvrzují tři návštěvy jeho Veličenstva císaře Františka Josefa.
V současné době je lesopark největší zalesněnou plochou ve městě
1860 - byla vystavěna střední budova, nejmohutnější ze všech. Všechny tři budovy byly spojeny chodbami v délce 600m.
1862 až 1863 - byl postaven kostel sv. Barbory
V prosinci 1920 byla v Hranicích zahájena výuka v nově zřízené vojenské akademii, která připravovala důstojníky čs. armády se zaměřením na pěchotu, dělostřelectvo jízdu i letectvo. Vojenská akademie připravovala důstojníky s výjimkou 6 let druhé světové války až do roku 1950, kdy podle sovětských řádů byla škola přeměněna na učiliště.
Největším svátkem Vojenské akademie byl 23. červen 1924, kdy vojenskou akademii navštívil nejvyšší velitel armády, prezident T. G. Masaryk.
V roce 10. výročí vzniku akademie bylo velitelským sborem a pedagogy akademie rozhodnuto zbudovat Památník Vojenské akademie, kterým bude uctěna památka všech padlých legionářů, kteří bojovali za svobodu národa a vznik Československé republiky. Základní kámen Památníku byl položen v roce 1930. Rovněž byl vydán Almanach Vojenské akademie v Hranicích s řadou fotografií pod názvem " Deset let Vojenské akademie v Hranicích".
17. červenec 1931 na slavnostním shromáždění důstojnického sboru akademie byly do kovových uren vloženy prsti z legionářských bojišť a v den slavnostního vyřazení nových poručíků 26. července 1931 byly urny vloženy do památníku. V dobách nacistické a komunistické diktatury se o památníku nesmělo hovořit a tradice legionářů uctívat. V dnešní době se u památníku konají oslavy bitvy u Zborova a Dne ozbrojených sil ČR, výroční schůze PTP, významné pietní akty jako např. pietní vzpomínka na úmrtí gen Píky, který se stal obětí justiční vraždy atd.
Za okupace v březnu 1939 byla kasárna VA dle rozkazu předána veliteli německých okupačních jednotek.
Po porážce fašismu byla činnost VA obnovena. Bohužel docházelo k persekucím hrdinů odboje. V důsledku nové vojenské politiky VA v roce 1950 zanikla. Na jejím základě vzniká Dělostřelecké učiliště. Přes různé reorganizace v roce 1962 vzniká v areálu bývalé VA výcvikové středisko pro přípravu vojenských specialistů dělostřelectva. Tím byl položen základ pro novodobé pojetí a tradice vojenského školství v Hranicích.
Po roce 1989 dochází k dalším transformacím. Dělostřelecké a raketové útvary byly zrušeny a do jejich prostorů se rozmístili 71. mechanizovaný prapor, 72. mechanizovaný prapor, 7. rota chemické ochrany a 7. ženijní prapor 7. mechanizované brigády.
V současné době se v kasárnách nachází velitelství 7. mechanizované brigády se 71. mechanizovaným praporem, Odloučené léčebně diagnostické zařízení, provozní středisko, veterinární středisko, vojenské zařízení 34. základny KIS a expozitura vojenské policie.
Kaple sv. Barbory byla za komunistické totality zneuctěna a sloužila jako skladiště správy budov. Byly poškozeny malby a celá stavba značně utrpěla. V současné době je kaple upravena tak, že se v ní mohou konat koncerty má totiž vynikající akustiku. Nejčastěji se v kapli účinkují pěvecké sbory při různých slavnostních příležitostech. Dnes u velitelství 7. mb Hranice, které sídlí v prostorech bývalé VA, slouží vojenský kaplan, který má obrovský zájem vrátit kapli zpět do původního stavu a významu využití budovy.
Kasárna dnes nesou jméno divizního generála Otakara Zahálky, narozeného 30. září 1891. V létech 1934-1939 byl velitelem Vojenské akademie v Hranicích. Za 2. světové války organizoval odboj proti fašistům v Hranicích a v oblasti Zlína. Dne 20. června 1942 byl za odbojovou činnost popraven v Brně.
