Z historie až k dnešku
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.
Na město byly Hranice vysazeny r. 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesly časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tři v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesančního zámku, jednoho z nejhezčích u nás.
V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.
Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.
V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.
K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí.
Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (zvané Kostelíček) a areálu městského hřbitova.
V červenci roku 1997 postihly region Hranicko velké povodně, které si kromě velkých materiálních škod vyžádaly i oběti na životech.
Dne 5.8.2006 bylo slavnostně otevřeno rekonstruované Masarykovo náměstí.
Symbolika města a údaje o něm
Znak města Hranic je symbolem starobylého původu města a jeho městských práv. Vyvinul se ze znaku kláštera v Hradisku, obohacen za vlády pánů z Cimburka mezi léty 1430 - 1470. Dne 6. srpna 1629 potvrdil František kárdinál z Ditrichštejna, biskup olomoucký, starší privilegia a polepšil znak přidáním emblémů vlastního znaku. Znak města Hranic má tuto podobu: Zlato-červeně sníženým vydutým hrotem dělený štít. Nahoře na hrotu knížecí čepice provázená dvěma vztyčenými odvrácenými stříbrnými vinařskými noži se zlatými rukojeťmi. Dole tři (2,1) štítky, v pravém zlatém černá, doleva hledící orlice s červenou zbrojí, v levém červeném stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí, prostřední štítek stříbrno-červeně šachovaný. Z horního okraje prostředního štítku vyrůstá postava sv. Štěpána v modrém šatě, držící v pravici tři kameny přirozené barvy a v levici zelenou palmovou ratolest.
Prapor města Hranic: Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky PhDr. Milana Uhdeho byl dne 15. července 1993 udělen městu Hranice městský prapor. Autorem grafického a barevného návrhu je vexilolog RNDr. Vladimír Baar. Návrh praporu respektuje hlavní vexilologickou zásadu, že list praporu obsahuje barevné pruhy podle barev historického znaku města. Šikmé pruhy vyjadřují polohu Moravské brány mezi Oderskými vrchy a podhůřím Beskyd. Modrý pruh symbolizuje řeku Bečvu. Poprvé byl městský prapor slavnostně vztyčen a představen občanům města 8.října 1993. Prapor města Hranic má tuto podobu: List praporu tvoří pět šikmých pruhů - červený, žlutý, modrý, žlutý a červený v poměru 4:3:1:3:4. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Rozloha: Hranice mají včetně území integrovaných obcí celkovou rozlohou přes 52 km2.
Poloha: Město Hranice leží v prostoru Moravské brány převážně na pravém břehu řeky Bečvy, v nadmořské výšce cca 260 m. Ta část Moravské brány, v níž leží Hranice, se nazývá Bečavská brána. Je vklíněna mezi Oderské vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu (Maleník). Bečavská brána má ráz ploché pahorkatiny, jejíž výškové členění je od 205 m n. m. do 366 m n. m.
Hranice patří městům s velmi zajímavým přírodním prostředím. Město bylo citlivě založeno na terénní vyvýšenině v ohbí řeky Bečvy mezi toky Ludinou a Veličkou. Již tento fakt způsobil, že město dominuje okolní krajině. Město se nachází v prostoru, v němž se kumulují dopravní a inženýrské koridory na hlavním železničním a silničním tahu Přerov-Ostrava, s významnou odbočkou na Valašské Meziříčí, Beskydy, Vsetín a na Slovensko. Pro postavení města Hranic je významné sousedství lázní v Teplicích nad Bečvou.
Obyvatelstvo: Podle statistických údajů k 31. 12. 2004 žije na území města Hranic 19 568 obyvatel.
