Poprvé jsme vyzkoušeli taktický soubojový simulátor

Příslušníci 71. mechanizovaného praporu „Sibiřského“ tvoří v letošním roce základ úkolového uskupení, vyčleněného do sil velmi rychlé reakce NATO – VJTF (Very High Readiness Joint Task Force). V květnu v rámci operace ADAMANT WARRIOR 2020 uspěli při rozsáhlé prověrce jejich schopností, ovšem neusínají na vavřínech a opět vyrazili do Vojenského výcvikového prostoru Libavá.

„Dosáhli jsme vycvičenosti na stupni prapor, takže omezení společného výcviku způsobené protipandemickými opatřeními nám značně komplikovalo udržení a další prohlubování dosažených schopností,“ vysvětluje zástupce velitele praporu major Martin Krč. „Proto jsme využili volnou kapacitu na Libavé a vyslali tam mechanizované roty, aby dostaly prostor ke společnému procvičení jednotlivých taktických postupů.“ K zabezpečení komplexnosti výcviku jsou jednotky podporovány simulovanou dělostřeleckou a leteckou podporou. Důraz také byl kladen na vedení bojové činnosti v noci s využitím přístrojů pro noční vidění.

“Díky dobré spolupráci s Velitelstvím výcviku – Vojenskou akademií jsme uvítali možnost poprvé využít taktický soubojový simulátor,“ říká zástupce náčelníka štábu pro operace kapitán David Kremlička. „Simulátor je schopen výrazně zefektivnit výcvik jak po stránce finanční nákladnosti, tak především umožněním realistické simulace bojové činnosti na různých úrovních.“ Každý voják dostane GPS, na svou zbraň laserový vysílač a na tělo senzory, které reagují na zasažení laserem. Střílí se cvičnou municí, ale obě strany vedou mezi sebou regulérní válku. Pokud je voják zasažen, vypne se mu systém, přestane fungovat zbraň a je vyřazen z boje. Je nutné jej regulérně odsunout jako zraněného nebo mrtvého na shromaždiště. „Hlavním cílem této části výcviku je podrobné seznámení velitelů všech stupňů s tímto prostředkem a jeho možnostmi, zjistit jeho taktické limity pro použití u mechanizovaných rot i v samotném Výcvikovém prostoru Libavá a v neposlední řadě seznámit se s procesem a způsoby vyhodnocování vedení bojové činnosti při soubojových cvičeních,“ dodává kapitán Kremlička.  Takto získané informace a zkušenosti jsou základním předpokladem k jeho pravidelnému využíváni k dalšímu zefektivnění přípravy vojsk v budoucnosti.

„Moji vojáci mají možnost s tímto prostředkem cvičit poprvé a hned můžu hodnotit značný rozdíl v efektivitě výcviku,“ pochvaluje si velitel 1. mechanizované roty kapitán Tomáš Křížek. „Voják vidí, že může být zasažen a proto mnohem více promýšlí svůj taktický postup. Nesmírnou výhodou je také možnost zpětného vyhodnocení, kdy si po skončení akce můžeme vše přehrát znova a vyhodnotit působení každého jednotlivce,“ dodává spokojený kapitán.

Tento způsob výcviku je velmi atraktivní i pro vojáky. „Ještě jsem se s takovýmto simulátorem nesetkal. Vypadá to jako počítačová hra, ale je zde podstatný rozdíl,“ přiznává se svobodník Jan Průša, který byl vyřazen z boje. „Když si uvědomím, že by to vlastně znamenalo můj definitivní konec, tak to není moc příjemný pocit. Proto si myslím, že takovýto výcvik mne ještě více donutí dodržovat nacvičené drily, ještě více spolupracovat s ostatními a maximálně se soustředit.“