Příslušníci našeho praporu v Afghánistánu

17_02.jpg
  • 7.7.2011
  • Libor Jurča

     Již od 30. března působí 54 příslušníků AČR, převážně ze 73. tankového praporu, v mentorovacím týmu (OMLT) v provincii Wardak v Afghánistánu, v jedné z nejtěžších misí, které může tato horká země nabídnout. Mezi těmito vojáky jsou i příslušníci minometné baterie a velitelské roty našeho praporu.

     Provincie Wardak, ve které OMLT plní svůj nelehký úkol, je jednou z nejproblematičtějších ve východním Afghánistánu. Střelba, výbuchy RPG a nástražných výbušných systémů jsou zde na denním pořádku, stejně tak jako dunění motorů bojových letadel, ke kterým se občas přidává i dělostřelba. I přes velké úsilí koaličních sil jsou zde protivládní síly, které si přítomnost vojáků afghánské armády ani jejich spojenců nepřejí, velmi aktivní. Patrným ukazatelem jejich snah je dálnice Highway 1, táhnoucí se celou provincií ze severu na jih. Tato asfaltová cesta je na mnoha místech rozbita krátery po IED, roztavena hořící naftou a roubena vraky vyhořelých nákladních automobilů.

     Úkol mise se zdá být jednoduchý – vycvičit příslušníky Afghánské národní armády (ANA), aby byli schopni plnit operační úkoly a po odchodu koaličních jednotek zajistit v zemi stabilitu a legitimní vládu. Kromě výcviků se ale spolu s „aňáky“ zúčastňují také patrol, bojových operací a slouží jako styčný prvek mezi nimi a koaličními silami.

     Domovem jim je americká základna COP Carwile, která jim poskytuje nejen potřebné zázemí a prostředky, ale také místo, kde si mohou odpočinout. Ale i tak to není zázemí nijak komfortní, jako sprchy jim slouží pouze plátěné zástěny pod otevřeným nebem, ve kterých se polévají vodou z PET lahví ohřátou na slunci, jídlo je často jen formou amerických bojových dávek potravin - MRE a záchody jsou sluncem rozpálené TOI-TOI. Z této základny se pak jednotlivé týmy rozjíždějí na předsunuté základny, kde mají ještě méně komfortu, přes den v největších teplotách vyrážejí spolu s „aňáky“ na patroly a večer místo zaslouženého klidu musí čelit příležitostným nočním aktivitám povstalců.

     Jedním z těchto týmů je i 5. mentorovací tým, který je tvořen právě vojáky z Hranic a má velice složitý úkol. Zatímco ostatní týmy jsou manévrové a jejich afghánští vojáci tak byli i od začátku cvičeni, 5. tým mentoruje rotu zbraní – podpůrný prvek, který těžkými zbraněmi (minomety, bezzákluzovými kanóny a velkorážnými kulomety) podporuje ty manévrové. Součástí úkolů roty zbraní jsou také prohledávací operace, jejichž cílem je nalézt v prohledávaném objektu zbraně, výbušniny, hledané osoby a jiný zájmový materiál. Pokud se provádí prohledávací operace a rota zbraní jde do vesnice a prohledává budovy, hraničtí jdou většinou s nimi. Do budov je místní většinou nenechají vstoupit, ale i tak je to pár Čechů a „aňáků“ samotných v potencionálně nepřátelské vesnici obkroužené ozbrojenými vojáky. Nedávno se změnil operační úkol a rota zbraní působí rovněž jako manévrový prvek. Ke stávajícím povinnostem podpůrné jednotky a jednotky na prohledávací operace jim tak ještě přibyly stejné úkoly, jaké mají ostatní roty. Z hranických vojáků se stal jeden z nejvytíženějších týmů.

     V současné době rota zbraní drží 3 základny: CP Salar, CP Salar sever a CP Antena Hill. Z těchto tří základen a z COPu Carwil vyráží vojáci roty zbraní každý den na svůj úsek HW1, aby zde zkontrolovali IED, které povstalci mohli přes noc nachystat. Hranický tým často vyráží s nimi, a to nejen na tyto propátrávací akce, ale i na řádné patroly. A protože v odpovědnosti roty zbraní je Salar, jedno z nejnebezpečnějších míst v jihovýchodní části Wardaku, často jsou napadáni střelbou ručních zbraní a granáty.

     Protivníci zde plně prokazují svoji přezdívku – dušmani (duchové). Jediným důkazem jejich přítomnosti jsou výstřely a svištící projektily, je samotné spatřit je spíš štěstí. Dokážou dokonale využít znalosti svého okolí, nepozorovaně se přiblížit, zaútočit a zmizet. Okamžitě se zbaví zbraně a pak se tváří jako mírumilovný občan, který jde za přáteli na čaj a klidně projdou na dohled od patroly, na kterou ještě před minutou stříleli. V takovýchto okamžicích se projevují zkušenosti, které našim vojákům předávali britští instruktoři z BMATTu během roční přípravy na misi. Jejich rady a postupy, získané během dlouhých let v Hilmandu a jiných provinciích, tvoří základy všech drilů.

     Jako samostatná kapitola potom působí činnost příslušníka naší minometné baterie, který zastává spolu se svým kolegou z Jinců pozici FOO – dělostřeleckého návodčího. Jejich zodpovědností je navedení dělostřelectva na cíl, dohled nad činností minomeťáků ANA a dělostřelecké připojení všech základen ANA, ať už starých nebo nově vzniklých. Ve všech aspektech svých povinností jsou často využíváni, a vzhledem k povaze Wardaku, i v těch bojových.

     Bohužel, i naši vojáci platí za rekonstrukční úsilí v Afghánistánu daň nejvyšší. Po nedávné smrti kolegy z Přáslavic a afghánského tlumočníka a zranění dalších dvou vojáků, když vybuchla nálož pod vozidlem IVECO, byl nyní vážně zraněn po útoku na základnu i příslušník našeho útvaru.

Fotogalerie