Střelecká třídnost není pro každého

dsc_0064.jpg
  • 19.8.2020
  • Radek Hampl

Každá vojenská odbornost, například řidič, střelec, dělostřelec, ženista a mnoho dalších má své třídnostní odznaky, rozdělené do čtyř kategorií – od nejnižší, třetí třídy, až po tu nejvyšší – třídu mistr. Jednotlivé stupně třídnostních odznaků mají svůj přesný statut a hodnotí, jaké úrovně ve své odbornosti voják dosáhl. Odznaky v naší armádě mají s malou přestávkou dlouholetou tradici a dosáhnout dalšího, vyššího stupně, znamená pro každého vojáka velikou motivaci.

„Třídnost „střelec“ z ručních zbraní může získat voják bez ohledu na svoji vojenskou odbornost,“ vysvětluje zástupce velitele praporu major Martin Krč, který provedení zkoušky k získání třídnosti „Střelec III. třídy“ u praporu inicioval. „Třídnosti jsou však udělovány nejen na základě výsledků u zkoušek, ale přihlíží se také k dlouhodobému plnění funkčních povinností.“

V první fázi se ke zkoušce u praporu přihlásila dvacítka uchazečů, které čekaly tři prověrky. „Základním sítem uchazečů se stal písemný test,“ přiznává nadporučík Marek Krnáč, náčelník skupiny přípravy, který byl řídícím zkoušek. „Dvacet otázek ze znalostí střelecké přípravy, nauky o zbrani, takticko-technických datech zbraní a povinnostech na střelnici vyřadilo polovinu uchazečů. Následovala střelba z útočné pušky BREN z různých pozic a na různé vzdálenosti. Poslední částí zkoušky byla perfektní znalost manipulace se zbraní, popis jejich hlavních částí, metodický postup činnosti při nabíjení a vybíjení i odstraňování závad.

Odznak střelce III. třídy nakonec po náročném dni získali pouze 4 vojáci, přičemž nejlepším se stal desátník Lukáš Bílek z 3. mechanizované roty, který ze 300 možných bodů jich získal 273. Všichni držitelé odznaku mají možnost přihlásit se po dvou letech k získání vyššího stupně.

Fotogalerie